Gratza Josef 10

Josef Maria Gratza narukoval k Wehrmachtu 27.05. 1940 do Hameln/Niedersachsen k pěšímu náhradnímu praporu 2./ Infanterie-Ersatz-Bataillon 348. Po vykonaní výcviku obdržel tři měsíční zemědělskou dovolenou do Wolfenbüttel/Niedersachsen. Po této dovolené opět nastoupil ke svému útvaru v Hameln. V březnu 1941 byl přemístěn do Francie, kde setrval do června 1941. V červenci 1941 byl převelen k pěšímu pluku 3./Infanterie-Regiment 283 spadajicí pod 96.Infanterie-Division (pěší divizi) a s touto jednotkou byl nasazen na východní frontě v Rusku. Dne 03.10.1941 v bojích před Leningradem u Gajtolovo utrpěl těžké zranění (průstřel plíce). K léčení byl převezen do vojenského lazaretu v Insterbruck/Ostpreussen (Východní Prusko, dnes Tschernjachowsk-Rusko). Po uzdravení 10.03.1942 se vrátil ke svému útvaru do Hameln k pěšímu náhradnímu praporu Infanterie-Ersatz-Bataillon 348. V dubnu 1942 byl převelen k sanitnímu náhradnímu a výcvikovému oddílu 3./Sanitäts-Ersatzund Ausbildung-Abteilung 11 do Bückeburg/Niedersachsen (Dolní Sasko) a v prosinci 1943 přešel k vojenské zdravotní službě v Braunschweig/Niedersachsen. Koncem roku 1944 byl ještě s oddílem nasazen na východní frontě a v roce 1945 ve Francii, kdy již působil u zdravotního oddílu Sanitätskompanie 896 a dne 01.05.1945 padl do francouzského zajetí. Byl uvězněn v zajateckém táboře Orleans/France (v tomto zajateckém táboře dle svědectví Josefa zacházeli francouzští dozorci černého původu se zajatci velmi nelidsky). V říjnu 1947 byl přemístěn do zajateckého tábora Eisenach/Thüringen v ruské zóně. V prosinci 1947 byl propuštěn domů.
† 04.06.1984
Vyznamenání : EK-2.Klasse
Verwundeten-Abzeichen Schwarz