Fulneczek Anton

Anton Fulneczek narukoval k Wehrmachtu 23.02.1940. Byl zařazen ke štábu pěší divize – Stab 168. Infanterie Division do Görlitz/Sachsen (Sasko). Následně byl převelen k veterinární rotě – Veterinär Kompanie 248. Rota byla podřízená také pěší divizi – 168. Infanterie Division. Divize se v květnu 1940 zapojila do tažení do Francie. Jižně od Saarbrücken/Saarland (Sársko) prolomila Maginovou linii mezi Holving a Saaralebe/Lothringen (Lotrínsko, dnes Sarralbe, departament Moselle, region Grand Est/Francie). Pak přešla přes kanál Rýn-Marne a postupovala dále do horského pásma Vogéz k hoře Donon (dnes Mont Donon). Na konci tažení byla u Hormmarting/Lothringen (Lotrínsko, dnes departament Moselle, region Grand Est/Francie). Koncem června 1940 se divize přesunula do Generalgouvernement (dnes Polsko). Dne 22.01.1941 Anton onemocněl (nález na plících) a léčil se v oblastním lazaretu – Orstlazarett  Kielce/Generalgouvernement (dnes Svatokřížského vojvodství/Polsko). Po vyléčení se vrátil ke své jednotce. Začátkem června 1941 se divize přemístila na východní hranici k obci Hrubieszow/Generalgouvernement (dnes Lublinské vojvodství/Polsko). Po zahájení války s Ruskem v červnu 1941 potupovala divize v rámci skupiny armád ,,Jih“- Heeresgruppe ,,Süd“ směrem na Žitomir (Žitomirská oblast/Ukrajina) a Kyjev (Kyjevská oblast/Ukrajina). Dne 01.09.1941 stála divize západně od Kyjeva a podílela se na obklíčení ruských vojsk v Kyjevském kotli. Do zajetí tehdy padlo 600 000 ruských vojáků. Začátkem října 1941 byla divize u města Pryluky (Černihivská oblast/Ukrajina) a dále postupovala přes město Romny (Sumská oblast/Ukrajina) na východ.  Dne 01.11.1941 postoupila divize k městu Charkov (Charkovská oblast/Ukrajina) a 01.12.1941 k městu Belgorod (Belgorodská oblast/Rusko). V této oblasti u Prochorovky zůstala divize do července 1942. Pak postupovala dál k městu Voroněž (Voroněžská oblast/Rusko), kterého dosáhla 04.08.1942. Zde u řeky Don ve Voroněžské oblasti držela divize pozice do února 1943. V únoru 1943 během velké ruské ofenzivy u Voroněže byla donucena divize a další německé jednotky se z oblasti stáhnout přes Charkov, k městu Žiňkiv (Poltavská oblast/Ukrajina). Charkov Rusové obsadili 15.02.1943. V dubnu 1943 byla divize u města Mirgorod (Poltavská oblast/Ukrajina). Dne 27.04.1943 utrpěl Anton zranění (zlomenina středního článku 4. pravého prstu). Léčil se ve vojenském motorizovaném lazaretu – Kriegslazarett mot. 4/610 v městě Poltava (Poltavská oblast/Ukrajina). Po vyléčení se 03.05.1943 vrátil ke své jednotce. Divize byla v té době zapojena do německé protiofenzivy a podařilo se ji z dalšími jednotkami dobýt zpět město Charkov a znovu postoupit k Belgorodu. Zde severně od Belgorodu držela divize své obranné pozice do 01.08.1943. Anton byl pak převelen k veterinárnímu náhradnímu a výcvikovému oddílu – Veterinär-Ersatz- und Ausbildungs-Abteilung 8 do Schweidnitz/Niederschlesien (dnes Świdnica, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Dne 16.08.1943 onemocněl zánětem třísel a byl odeslán k léčení do rezervního lazaretu – Reserve Lazarett v Troppau/Sudetenland (Sudety, dnes Opava/ČR). Po vyléčení 05.10.1943 se vrátil k náhradnímu oddílu Veterinär-Ersatz- und Ausbildungs-Abteilung 8. Oddíl byl podřízen vojenskému veterinárnímu okresnímu velitelství – Korpsveterinär vom Wehrkreis VIII. Pak byl převelen k pochodové rotě lehkého dělostřeleckého oddílu – Marsch-Kompanie leichte Arillerie-Ersatz-Abteilung 18 do Bunzlau/Niederschlesien (Dolní Slezsko, dnes Bolesławiec, Dolnoslezské vojvodství/Polsko). Oddíl byl podřízen divizi – Division 408. Dne 16.01.1944 byl převelen k pochodovému praporu – Marsch Bataillon 370/6 do Loben/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Lubliniec, Slezské vojvodství/Polsko). A následně převelen ke štábu dělostřeleckého pluku –Stab IV / Artillerie Regiment 370. Pluk byl podřízen pěší divizi – 370. Infanterie Division. Divize byla v té době nasazena v rámci skupiny armád jižní Ukrajina – Heeresgruppe Südukraine v oblasti mezi městy Kišiněv/Besarabie-Rumunsko (dnes Moldavie) a Jasy/Rumunsko. Během těžkých obranných bojů utrpěla zde divize v srpnu 1944 zničující ztráty a následně byla rozpuštěna. Zbylí vojáci byli začlenění do pěší divize – 76. Infanterie Division, která také po těžkých ztrátách z oblasti Besarabie ustupovala Rumuskem, přes řeku Bahlui, Tranylvanií, městy Kluž, Truda a Marghita k řece Tise v Maďarsku. Dne 26.10.1944 utrpěl Anton těžké zranění (poranění hlavy a čela od střepiny granátu, průstřel stehna a bérce). K léčení byl převezen do rezervního lazaretu – Reserve Lazarett v Troppau/Sudetenland (Sudety, dnes Opava/ČR). Zde padl koncem války do ruského zajetí. Ze zajetí byl propuštěn 26.11.1945. Po válce žil v obci Owsiszcze (dnes, Slezské vojvodství/Polsko, dříve Owschütz/Oberschlesien). Anton během války sloužil jako vojenský krejčí.

†

(Manželka : Anna )