Fitzek Wilhelm

Narozen:
07.09.1904, Malé Hoštice
Zemřel:
Hodnost:
Grenadier

Wilhelm Fitzek se v roce 1927 oženil do Kravař (Deutsch Krawarn), kde následně žil. K Wehrmachtu narukoval 24.07.1942 do Drachenborn/Elsass (dnes Drachenbronn-Birlenbach, departement Bas-Rhin, region Grand Est/Francie). Byl zařazen k rotě zdravotnického náhradního oddílu – 3. Kompanie Sanitäts-Ersatz-Abteilung 8. Oddíl byl podřízen sborovému lékaři vojenského okruhu – Korpsarzt vom Wehrkreis V. Po výcviku byl zařazen k rotě parku náhradních vozidel motorizovaného oddílu pro transport nemocných – 9. Kompanie Park-Ersatz-Kranken-Transport-Abteilung 531. Oddíl byl specializovaná zdravotnická transportní jednotka. Jejím hlavním úkolem nebyl přímý boj, ale evakuace raněných z fronty. Oddíl byl podřízen armádě – 9. Armee.

Byl nasazen na východní frontě v Rusku v okolí města Smolenska (Smolenská oblast/Rusko). Smolensk bylo v té době obrovské překladiště raněných. Zde se ranění přivezení sanitními vozy (včetně těch z oddílu 531) překládali do sanitních vlaků směřujících dále do Polska a Německa.

Říjen 1942 – březen 1943: Jednotka 531 operovala v oblasti mezi Smolenskem a Rževem (východně od Smolenska). Byl to úsek krvavých bojů známých jako „Rževský mlýnek na maso“.
Podzim 1943: Po sovětské ofenzívě (operace Suvorov) museli Němci Smolensk v září 1943 opustit a jednotka ustupovala dále na západ směrem k Orše a Vitebsku.

Zimní a jarní období (leden–červen 1944)
Oblast: Jednotka se po ústupu od Smolenska nacházela v Bělorusku, pravděpodobně v širší oblasti kolem měst Bobrujsk a Rogačev.
Činnost: Jako součást logistiky 9. armády zajišťoval oddíl transporty raněných z poměrně stabilizované fronty. Smolensk byl již v sovětských rukou, takže hlavními uzly byly Bobrujsk a Minsk.

Operace Bagration (červen–červenec 1944)
Katastrofa: 22. června 1944 zahájila Rudá armáda obrovskou ofenzívu s cílem zničit Skupinu armád Střed.
Obklíčení u Bobrujska: 9. armáda, ke které oddíl 531 patřil, byla sovětským útokem drtivě zasažena. Koncem června došlo k obklíčení velkých německých sil v tzv. kotli u Bobrujska.
Osud transportních jednotek: Pro sanitní a transportní oddíly to byla beznadějná situace. Cesty byly ucpané ustupujícími vojsky, pod palbou sovětského letectva a partyzánů. Mnoho sanitních vozů muselo být kvůli nedostatku paliva nebo poškození zničeno a opuštěno.
Pád Minska: Po zničení 9. armády u Bobrujska padl 3. července 1944 i Minsk. Zbytky rozprášených jednotek se pokoušely probít na západ přes běloruské bažiny a lesy.
Druhá polovina roku 1944 (ústup do Polska)
Doplňování: Pokud voják katastrofu v Bělorusku přežil a nebyl zajat (což se stalo většině 9. armády), ustupoval se zbytky své jednotky směrem k Bialystoku a řece Visle v Polsku.
Nová fronta: Koncem srpna 1944 se německá obrana stabilizovala na Visle před Varšavou. Zde 9. armáda (nyní nově zformovaná z trosek a posil) držela pozice až do konce roku.

Leden – březen 1945: Ústup z Polska
Na začátku roku byl u Varšavy. Po zahájení sovětské ofenzívy (12. ledna) se jeho transportní jednotka (Kranken-Transport-Abteilung 531) pravděpodobně stahovala směrem na severozápad. V chaosu ústupu se mnohé oddíly 9. armády neodsunuly přímo na západ k Berlínu, ale byly vytlačeny směrem k baltskému pobřeží – do Pomořanska (oblast Gdaňsku a Gdyně).

Březen – duben 1945: Evakuace po moři (Nejpravděpodobnější scénář)
To, že se voják objevil v severním Německu (Šlesvicku-Holštýnsku), zatímco zbytek 9. armády vykrvácel u Berlína, téměř jistě znamená, že byl evakuován lodí.

Místo: Mohl být součástí obrovské evakuace z přístavů jako Gdaňsk (Danzig), Gdyně (Gotenhafen) nebo Hela.
Operace Hannibal: Jako sanitář mohl doprovázet transporty raněných na palubách velkých lodí, které pluly přes Baltské moře do bezpečnějších přístavů na severu Německa (Kiel, Flensburg nebo Lübeck).
Výhoda: Tato cesta mu zachránila život, protože se vyhnul obklíčení v „Halbském kotli“, kde 9. armáda přestala existovat.

Květen 1945: Severní Německo
Šlesvicko-Holštýnsko bylo na konci války tzv. „posledním útočištěm“. Byla tam soustředěna poslední německá vláda admirála Dönitze (ve Flensburgu) a statisíce vojáků, kteří sem dorazili z východních území po moři nebo ustoupili z Dánska.

9. květen: Den po kapitulaci se v této oblasti nacházely miliony německých vojáků. Britové zde vytvořili obrovské zajatecké tábory pod širým nebem.

09.05.1945 v Schleswig Holstein padl do britského zajetí. Uvězněn byl v zajateckém táboře v Německu do dubna 1946.

† 29.01.1982 Kravaře (Deutsch Krawarn)

Vyznamenání : EK-2.Klasse

Chybí zde nějaké Informace nebo jsou údaje nesprávné?

Kontaktujte nás

Informace pro rodinné příslušníky

Nenašli jste zde na webu své rodinné příslušníky nebo máte informace, které nám zde chybí? Neváhejte a napište nám! Kontakty na nás najdete zde. Podívejte se také na stránku: Co od vás potřebujeme?.

Jak můžete zjistit další informace o svých příbuzných?

Projekt Hultschiner-Soldaten, z. s. má možnost získat informace o jednotkách, u kterých dotyčný voják sloužil, hodnost, případná zranění a pobyt v lazaretu, vyznamenání, číslo vojenské známky atp. Rodinní příslušníci vojáků, které zajímá válečná služba jejich příbuzného, se mohou obrátit přímo na Projekt Hultschiner-Soldaten z.s. My žádost na základě Vámi udělené plné moci zpracujeme a podáme Bundesarchivu v Berlíně. Doba vypracováni trvá zhruba tři roky a cena se pohybuje podle množství stránek a kopií okolo 16 €.

Bundesarchiv, Abteilung PA
Am Borsigturm 130
D-13507 Berlin
Tel.: +49 (030) 18 7770-1158
Fax: +49 (030) 18 7770-1825
Web: www.bundesarchiv.de