Dominik Heinrich

Heinrich  Dominik  nastoupil 02.01.1942  povinnou  říšskou  pracovní službu (Reichsarbeitsdienst) do obce Kaseburg (dnes Karsibor – PL) která leží na stejnojmenném ostrově  o rozloze 14 km2  ve Štětínské laguně – Svinoústí. Během této služby  Heinrich zažil  hlad, zimu i epidemii spály.

• 23.02. byli převeleni do tábora poblíž města Hannover odkud se 16.04. přemístili do starých kasáren (Bayerne Kaserne) do města Metz (dnes Francie).
• 20.04. nastoupil Heinrich k  výcviku do nedalekých kasáren pro radiotelegrafisty (Funker Kaserne).
• 12.06.1942 byl již jako voják oficiálně zařazen k jednotce pobřežního dělostřelectva a převelen do  Bunzlau (dnes Bolesławiec ,dolnoslezské vojvodství -PL)  a to do Blücher Kaserne k 6.baterii dělostřeleckého pluku č.42 ( 6.Batterie Art.Rgt.42). Stále však doufal, že bude sloužit na západní frontě – Francie nebo Norsko, přání se mu bohužel  nevyplnilo
• 14.07.1942 se pluk přesouvá vlakem směrem na východ až na poloostrov Krym do města Simferopol, odtud po 10-ti denní jízdě do pobřežního města Eupatoria
• 26.09. odjezd na opačnou stranu poloostrova do města Kertsch, poté na poloostrov Taman
• 04.12. konečně severně od města Noworosijsk  na západě Kavkazu. Již od začátku října 1942 byl  tento pluk dislokován v prostoru 17. armády. V jednom z dopisů z tohoto období popisuje Heinrich setkání s nepřátelskou ponorkou, která se vynořila v blízkosti jejich baterie, jednou vystřelila směrem k jejich pozici a okamžitě se ponořila. Nikdo nebyl zraněn , odnesly to jen okenní tabule v okolí.
• Od 5. ledna 1943 se 17. armáda musela stáhnout z Kavkazu na dolní Kubáň kvůli obklíčení 6. armády ve Stalingradu. Armáda bránila Kubáňské předmostí do poloviny září 1943 a poté se stáhla na Krym.  Ještě během nasazení na Kavkaze sloužil  občas Heinrich jako radiotelegrafista  u pěchoty na předsunutých pozicích. Poslední dny bojů na Kubáni  popisuje Heinrich jako to nejhorší co doposud ve válce zažil, dva krát málem padl do zajetí když jejich pozorovatelnu v první linii  obklíčili Rusové, uniknout se jim podařilo se štěstím až na poslední chvíli.
• 13.09.1943 jednotka ustoupila do města Kertsch odkud se  přemístila 09.10.do blízkosti Sevastopolu a nakonec 08.11.do města Perekop na severu poloostrova Krym, kde byl Heinrich povýšen na svobodníka (Obergefreiter).
• V září 1943 byla 17. armáda přesunuta na Krym.
• 17. září 1943 byla skupině armád A přidělena nově zformovaná 6. armáda, se kterou bránila Nožskou step mezi Dněprem a Azovským mořem.
• V listopadu 1943 byla 6. armáda stažena za dolní tok Dněpru. 17. armáda tak byla izolována na Krymu a zde byla až do května 1944 zničena.
• V dopisu z 11.02.1944 popisuje Heinrich jak museli vlastními těly zadržovat prchající rumunské vojáky kteří v panice před útočícími Rusy opouštěli své pozice.
• Poslední dopis odeslal Heinrich 06.05.1944 a od tohoto data byl veden jako nezvěstný. V srpnu téhož roku byla oficiálně 6.baterie dělostřeleckého pluku č.42 zrušena.
• První dopis z ruského zajetí odeslal Heinrich až 22.05.1946 a to z lágru č. 7144/2.
• Povolení k repatriaci mu bylo uděleno již 28.02.1947 ale ze zajetí byl propuštěn až 11.02.1949 .Protože k návratu domů neměl potřebné doklady tak do té doby pobýval v lágru ve Fürstenwalde ve východní části Německa. Aby získal peníze pro vyřízení dokladů a cesty na konzulát do Berlína, pracoval u sedláka v Biegen kde byl také ubytován.
• V prosinci 1949 se mohl Heinrich Dominik vrátit konečně domů.