Bolatzky Wilhelm

Wilhelm Bolatzky narukoval k Wehrmachtu 02.02.1940. Byl zařazen k rotě stavebního praporu – 3. Kompanie Bau-Bataillon 132. Tento prapor byl sestaven 26.08.1939 v Tunskirch/Oberschlesien (Horní Slezsko, dnes Tworków, Slezské vojvodství/Polsko). Na začátku západní kampaně – tažení do Francie postupoval prapor v rámci 12. armády – 12. Armee ve skupině armád „A“ – Heeresgruppe „A“ přes Lucembursko a jižní belgické opevnění v Ardenách k řece Semois. Armáda pak prorazila francouzské pozice u Sedanu a Charleville-Mezieres (dnes departament Ardénsko, region Grand Est/Francie) a postupovala od řeky Mázy ke kanálu Oise a Aisne. Pak armáda zaujala obrané postavení a odrazila několik francouzských protiútoků u La Fére, v Cemnim des Dames a na řece Aisne (departament Aisne, region Haust-de-France/Francie). V druhé fázi francouzského tažení od 13.06.1940 pronásledovala armáda ustupující francouzské vojska přes Chapagne (region Grand Est/Francie) a kanál Rýn-Marne ke švýcarským hranicím. Po příměří zůstala armáda ve Francii jako strážní síla. Po zahájení války s Ruskem v červnu 1941 byl prapor podřízen 16. armádě – 16.Armee a nasazen na východní frontě v rámci skupiny armád „Sever“ – Heeresgruppe „Nord“. Armáda postupovala Litvou a Lotyšskem, přes Rigu a dále k Ilmeňskému jezeru. V srpnu 1941 již bojovala o město Staraja Russa (Novgorodská oblast/Rusko). Koncem září byla armáda zapojena to těžkých bitev před Leningradem, mezi Ilmeňským a Ladožským jezerem a v oblasti u jezera Valdaj (Novgorodská oblast/Rusko). V období mezi říjnem – prosincem 1941 postoupila armáda k městu Tichvin (Leningradská oblast/Rusko) a pokoušela přerušit poslední pozemní spojení s Leningradem. Rok 1942 začala armáda těžkými obranými boji u Volchova, mezi Volchovstrojem a Ladožským jezerem (Leningradská oblast/Rusko). V druhé polovině roku byla armáda také nasazena do bojů u Demjanska a Cholmu (Novgorodská oblast/Rusko). Pak armáda zajišAYovala zejména ochranu pozemního mostu – vstupu do Demjanského kotle. V roce 1943 se armáda zapojovala do obraných bitev v oblasti města Staraja Russa a u Něvelu (Pskovská oblast/Rusko). V dubnu 1943 Wilhelm onemocněl střídavou zimnici-malárii a byl převezen lazaretní vlakem do vojenského lazaretu v Balvi/Lotyšsko, kde se léčil od 16.04.1943 do 12.05.1943. Po vyléčení se vrátil ke své jednotce. V srpnu 1943 byl prapor u kterého Wilhelm sloužil přejmenován na stavební ženijní prapor motorizovaný – Bau-Pionier-Bataillon (mot) 132. Do začátku ledna 1944 setrvala armáda na pozicích v Leningradské a Pskovské oblasti. Dne 14.01.1944 zahájila ruská vojska na frontě u Leningradu velkou ofenzivu a dne 30.01.1944 byla armáda zatlačena o 80 až 100 km. Na konci ledna 1944 byla nucena celá armáda od Leningradu ustoupit. Rusové měli v plánu německou armádu obklíčit, ale to se jim nepodařilo. Koncem února 1944 byla armáda donucena se stáhnout z Lovat na linii Pustoška-Ostrov (vše v Pskovské oblasti/Rusko). Armáda odolávala až do poloviny července 1944 těžkým ruským útokům na linii mezi Pustoškou a Pskovem. Ale po zhroucení skupiny armád “ Střed“ – Heeresgruppe “ Mitte“ v oblasti Vitebsk-Orša-Mogilev (Vietebská a Mogilevská oblast/Bělorusko) po velké ruské letní ofenzívě, když zůstalo jižní křídlo skupiny armád “ Sever“ – Heeresgruppe “ Nord“ nechráněné byla nucena armáda v červenci 1944 dále ustoupit do Lotyšska a dále do Kuronska. Dne 19.12.1944 byl Wilhelm převelen k rotě ženijního praporu – 3. Kompanie Pionier-Bataillon 24. Tento prapor byl podřízen pěší divizi – 24. Infanterie-Division a nasazen taktéž v Kuronsku. Zde se stal Wilhelm 29.01.1945 – 5 km jižně od Lausti/Lotyšsko nezvěstným.,

Zdroj: Bundesarchiv

Wilhelm Bolatzky na své poslední dovolence, po jeho odjezdu se manželce narodilo čtvrté dítě, které Wilhelm již nikdy neviděl.