Barabasch Alois

Alois Barabasch bydlel v Hlučíně na Ostravské ulici čp. 626. Byl před válkou v letech 1933-34 na vojně u československé armády (dělostřelecký pluk 125, I. oddíl Bzenec), odkud dezertoval a utekl do Německa, kde údajně byl odsouzen k 18 měsícům vězení za zločin v Ratiboři. V roce 1938 se do Československa vrátil a byl vsazen do vazby. Hned po přičlenění Hlučínska k Třetí Říši vstoupil do Allgemeine SS. Dne 04. 05. 1941 narukoval do Forbachu k 3. Bataillon. Arillerie-Regiment 44, odmítl přísahat a kvůli dřívějšímu politickému deliktu byl propuštěn. O rok později 20. 10. 1942 ale musel narukovat podruhé, tentokráte do Haueburgu v Bavorsku k Afrika-Brigade 999 (později 999. leichte Afrika-Division), což byla trestní jednotka složena z kriminálníků a mužů protinacistického smyšlení. Prodělal pěší výcvik a v březnu 1943 byl poslán na frontu do Tunisu. 17. 03. byl nasazen u Picheon, ale již 08. 04. 1943 padl do britského zajetí. Byl předán do amerického zajateckého tábora Oran, posléze naloděn a 12. 05. 1943 přistál v New Yorku. Prošel zajateckými tábory Camp Chaffee a Arkansas.

V americkém se hlásil jako Čech, tak byl přeložen do Kentucky a posléze odeslán do Velké Británie. Zde vstoupil 18. 04. 1945 do československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii, kde sloužil v PVR/NT (Pěší výcviková rota/Náhradní těleso). Za dezerci z prezenční služby v československé armádě před válkou byl odsouzen k 7 měsícům vězení.

Následující text pochází z bakalářské práce Jiřího Nemináře- Obyvatelé Hlučínska v československé zahraniční armádě na západě

Případ Aloise Barabáše je o poznání komplikovanější. Jeho touha vstoupit v létě 1944 do zahraniční armády je naprosto nepochopitelná, vezmeme-li v úvahu jeho černou minulost, jež se na něj po válce provalila. Barabáš totiž během své vojenské presenční služby za první republiky zběhl do Německa. V prvním výslechu tuto okolnost rafinovaně obešel tvrzením, že si zlomil nohu a ke všemu dostal zápal plic, načež byl z armády propuštěn, v druhém na svou kratší vojnu ani zbytečně neupozorňoval. Oba výslechy se shodují, že se v roce 1936 dostal v Ratiboři do konfliktu s Němci, ale v detailech se rozcházejí. Dle výpovědí byl v Německu odsouzen k 18 měsícům vězení. Těžko zjistíme, zda si příhodu vymyslel, nebo se skutečně stala. Jakožto vojenský zběh se od své deserce musel pohybovat v Německu, poněvadž doma byl na něj vydán zatykač. V roce 1938 se již nacházel v Československu, neboť byl dopaden a vsazen do vazby. Jestli se do ČSR vrátil kvůli vyhoštění z Německa, se již nejspíše nedovíme. Pokud měl skutečně rozepře s nacisty, proč bezprostředně po přičlenění Hlučínska k Říši vstoupil do Allgemeine SS? V posudku vyslýchajícího důstojníka se udává, že „měl kontroverze s Němci v Americe byl hned oddělen od Němců, byv tázán, zda bude nyní klidným vojákem, slibuje, že bude poslouchat, proto se hlásí do armády, aby prý si vypořádal staré účty s Němci. Je trochu drsnější povahy, ale v jádru dobrý člověk.“ V září 1944, kdy se Barabáš hlásil do armády, již mohl tušit, že válka nedopadne dobře, a tak se pokusil vykoupit? Nebo prodělal vnitřní přerod? Každopádně mu to nebylo nic platné, neboť rameno zákona na něj přeci jen dosáhlo a odsoudilo pro přečin zběhnutí k 7 měsícům vězení.